Jak nám říká apoštol Pavel, jestli máme náležitě připravovat příchod Páně – a jestli se na něj máme náležitě připravovat my sami – potřebujeme se ujistit, že tím, komu se snažíme líbit, je Pán Ježíš Kristus, a ne lidé okolo nás, jinak nevyhnutelně budeme ubírat z biblického učení a překrucovat ho. A příkladem takové věrné, dospělé poslušnosti, je Pánův Předchůdce, Elijáš, Jan Křtitel.
Kázáno v Karlových Varech 17. 12. 2023.
Poznámky ke kázání:
1. svědek: Epištola: 1. Kor 4:1-5
– v. 1-3: „služebnících Kristových“ – služba Kristu, ne lidem (která vede k lidem), ale základní je sloužit Boží slávě; nelze oboje, srov. Ga 1:9-10; služba lidem povede ke kompromitování učení a života; srov. L 1:1-2 – služba Kristu je služba Slovu, a proto se děje v podřízenosti Slovu; a proto buď služba Bibli, a nebo lidem
– „správci Božích tajemství“ – ti, kdo se starají o to, co jim bylo svěřeno: Boží tajemství; napříč NZ 28x, krom tohoto místa 21x označuje ústřední součást apoštolského sdělení, „tajemství Království“, „tajemství Boží“, „tajemství Kristovo“ atd.; Písmo nám nepředkládá 4 duchny, ale mnohá Boží tajemství; služba Bohu = bude čas věrně předložit jeho velkolepé skutky a obsáhle zasvěcovat do tajemství, ale služba lidem = jednoduchá formulka
– v. 2 – ač Pavel hovoří o služebnících Slova (srov. 3:21; 4:6), platí pro všechny
– v. 3 – „upřímně je mi dost jedno, co si o mě myslíte“; „nebo lidský soud“ = „lidský den“, takže život ve světle onoho Dne, a je mi jedno, kdo si teď nárokuje božství a schopnost mě soudit; i tak máme žít dobře před těmi, kdo jsou venku (Ko 4:5) a v pokoji se všemi (Ř 12:18), tiše a ctihodně (1. Tim 2) – a to je možné, jen pokud žijeme dobře před těmi venku ne kvůli nim, ale kvůli Bohu
– v. 3-4 – „sám neposuzuje“ a „ničeho nejsem vědom…“ – život s čistým svědomím před Bohem je možný a máme o něj usilovat; Pavel se nesnaží líbit lidem a ani sobě jako autoritě, otázkou není „líbí se to Pavlovi“, ale „slouží to Pánu?“
– v. 5 – nesoudit předčasně (a soud nese i skutky prosazení soudu), máme být trpěliví a opatrní, ale máme soudit: Bude někdo dobrý starší?
– Pán přichází v soudu v Den páně, napříč historií a na konci historie; ne tajný soud (kde je mi stejně odpuštěno), ale „osvítí“ skryté věci a „zjeví“ úmysly srdcí
– i naše nejtajnější skutky a úmysly budou zjeveny, a proto se potřebujeme obracet a být obraceni služebníky; vzorem je Jan:
2. svědek: Evangelium: Mt 11:2-10
– pokušení strávit s „největším mužem narozeným z ženy“ mnoho hodin a začít tu nové kázání, ale budeme struční; co se tu vlastně děje? Proč Janova nejistota? Je to vůbec nejistota?
– Pán Jana nekárá, ale potvrzuje odkazem na Iz 29:18-21 a 61:1-3 a vyzdvihuje ho jako příklad; důvodem záznamu je, že Jan je Elijáš:
– Mt 11:14; L 1:13-17; Mal 3:22-24 – Jan jako eliášovský posel, který hlásá pokání podle Božího zákona a připravuje cestu Bohu (Pánu Ježíši Kristu); zatčen pro hlásání etiky Božího zákona vládcům (L 3:15-20, Herodias):
– konfrontace nespravedlnosti a modlářství – Achab a Baalovi proroci na Karmelu (1. Kr 18) / Herodes a odpadlý Izrael;
– Jezábel kvůli tomu se snaží Elijáše zlikvidovat / Herodias se kvůli tomu snaží zlikvidovat Jana;
– Elijáš v temné jeskyni / Jan v temném vězení;
– Bůh promlouvá k Elijáši / Bůh v Ježíši promlouvá k Janovi;
– Elijáš následně ustanovuje krále a proroka Elíšu, který krmí Boží lid (2. Kr 4, 6) / Jan „předává štafetu“ a hned poté je Ježíš v evangeliích krmí shromáždění v pustině a je vyznán jako „Boží Syn“ (Mt 14:33), „Boží pomazaný“ (L 9:20)
– v. 7 – Jan připravuje cestu jako dospělý muž (nejdospělejší před příchodem Krista a Nové smlouvy), který není kam vítr, tam plášť a pevně se drží Božího zákona; srov. Ef 4:13-14
– v. 8 – Jan jako někdo, kdo není náležitě „kultivovaný“ a „společensky přijatelný“, „nikdy to nikam nedotáhne“, zjevně se nechtěl líbit lidem, a proto:
– v. 9 – je více než prorok a největší muž narozený z ženy a jedinečným způsobem připravil Pánovu cestu
A co z toho plyne?
– potřebujeme sloužit Kristu, a ne lidem, a být věrnými správci toho, co nám Bůh dal
– potřebujeme se postit od toho snažit se být přijatelní pohanům
– potřebujeme napravovat své životy, a ústřední jsou v tom věrní služebníci Slova