Apoštol Pavel nám v listu Galatským předkládá, že Kristus je největším pokladem křesťanů a že křesťané mají raději zvolit pronásledování, než aby jakkoliv kompromitovali evangelium, dobrou zprávu o usmíření světa v Kristu. A Pán Ježíš Kristus nás ujišťuje, že náš nebeský Otec nás neopouští ani v pronásledováních a utrpeních, ale – pokud usilujeme o Boží Království – záleží Mu na nás a dává nám vše, co potřebuje, a to zde i na věčnosti.

Kázáno v Karlových Varech 8. 9. 2024.

1. svědek: Epištola: Galatským 6:11-18

– v. 11 – „pohleďte…“ – nová, závěrečná sekce; vyvrcholení Ga ve 6:7-10; „reformační list“ končí důrazem na dobré skutky, které se zasévají ke sklizení věčného života

– v. 11-12 – Pavel píšící velkými písmeny, přechod k varování před sobeckými oponenty; srov. Ga 4:11-20; Pavel jako emotivní pastýř: vyznávající svou slabost (v. 11-12), své zdravotní problémy (v. 13-15), varující před oponenty (v. 16-17), a svou bolest, kterou mu Galatští působí (v. 18-20)

– v. 11 – Pavel odkazující na svou slabost, a tak přinášející své otcovské trápení; s ním varuje:

– v. 12-13 – „mesiánští Židé“, kteří se chtějí „před lidmi chlubit tělem“, aby „nebyli pronásledováni“; možná věc „židovských nacionalistů“, možná obava ohledně římské tolerance/zaštítění judaismu; podstatné: nejednají z přesvědčení, ale ze zbabělosti (v. 12) a z pýchy (v. 13)

– „pronásledováni“ – Ga 1:13, 23; 4:29; 5:11; 6:12 – pronásledování tělesnými, nevěřícími Židy; kříž je pohoršením (5:11), protože přivádí (skrze ukřižovaného Mesiáše!) „hříšníky z pohanů“, srov. Ga 2:11-16, „Židé vs. hříšníci“

– srov. Ef 2:8-22 (odpuštění hříchů k začlenění do Božího lidu), srov. Ga 3:23-29; srov. Ef 3:1-3, 4-5, 6-7 – apoštolské tajemství je, že skrze Krista jsou do Božího lidu přijati věřící pohané

– v. 13 – „sami zákon nezachovávají“ – Petr, srov. Ga 2:14-19; Ga 2:14 – Petr žije „pohansky“, ne „podle zákona“ jako „Židé“ (vnějších odznaků židovství) (ne lásky, srov. Ga 5:14); v. 16 – skrze „skutky zákona“ neospravedlněn nikdo; v. 18 – „buduji“ co? domnělou spravedlnost ze „skutků zákona“ (podle nichž Pavel nežije), a tak by se usvědčoval; v. 19 – on však tomuto přístupu zemřel v Kristu; totožné v:

– v. 13-14 – srov. „chlubil“ – Ř 2:17, 23 (pokrytecké chlubení židovstvím); Ga 6:13-14 (pokrytecké chlubení židovstvím); Ef 2:9 (chlubení … židovstvím, srov. 11); Fp 3:2-3 (chlubení Kristem jako pravé židovství)

– v. 14-15 – „chlubení křížem jelikož nové stvoření“; „chlubit se“ – srov. Jer 9:19-25, soud nad Jeruzalémem; , Ga 4:25-30; zároveň 1. Kor 1:18-2:2 (přímý odkaz, moudří a bohatí, chlubení Pánem – Hospodinem na kříži)

– v. 14 – „chlubit křížem našeho Pána“ – v Jer a 1. Kor „znát Pána“, Bůh (prosazující spravedlnost) se jedinečným způsobem zjevuje na kříži; srov. J 8:28 – „až vyvýšen, JÁ JSEM“ (Ex 3:14); vzkříšení zjevuje božství, ale božství zjevuje především kříž, a proto zásadním způsobem vítězný: J 12:31-33; Ko 2:15; Žd 2:14-15

– „svět ukřižován a já pro svět“ – skrze křest do Pána (Ř 6:3-4) jsme ukřižováni s Ním (Ga 2:19-20; 5:24),

– v. 15 – vše v Kristu je nové stvoření (2. Kor 5:17); srov. (před Ef 3) Ef 1:7-10, 20-23; církev v Kristu je plností sjednoceného VŠEHO VE VŠEM (v. 23), a vy se snažíte držet rozdělující obřízky?

– v. 16 – „držet pravidla“ – možná „chodit rovně podle“; ve Fp 3:10-16, kde máme jít vpřed ve víře, abychom došli naplnění nebeského povolání; v Ř 4:12, kde následujeme abrahamovu víru (aktuální v Ga) a v G 5:25 (Exodus, srov. v. 18 a Iz 63:11-14)

– „a na Boží Izrael“ – srov. Ga 6:15; možná označení pro pravý Boží Izrael (Ř 2:28-29; Fp 3:3), možná pro vyvolené Židy, v nichž se Pavel snaží vzbudit žárlivost (Ř 11:13-15), a tak vyvrcholení spásného díla světa (Ř 11:30-32)

– v. 17 – „nosím znaky“ – Pavel označen jako Kristův služebník skrze podíl na Jeho utrpeních (Ko 1:24; Fp 3:10); zjevení Kristova ukřižovaného, sjednocujícího života – to je „pravá obřízka“, pravé „znamení smlouvy“

– „nesení“ v Ga – Ga 5:10; 6:2-5, 17 – buď neseme Kristův život a břemena jedni druhých a bojujeme proti hříchu, a nebo poneseme soud

– „znaky“ – ozvěny Iz 44:3-5 (Hospodinův = Ježíšův); Ez 9:1-6 (značka = „tav“ = kříž); a takovým: v. 18

2. svědek: Evangelium: Matouš 6:24-34

– v. 19-23 – předtím almužny, půst, modlitby (Mt 6:1–18) – prostředky, jak si ukládat poklad v nebesích/v Bohu/u Boha a směřovat tam své srdce (v. 21)

– v. 22-23 – „lampa je oko“ – běžná metafora („světlo mých očí“; Tob 10:5); pohled oka jako to, k čemu se upínáme a co nás plní radostí

– dobré oko hledí k Pánu (srov. Ž 123:1-2); srov. Mt 5:8

– špatné oko je chamtivé: Dt 15:9 (nebyl lakomý – „aby tvé oko nebylo zlé“); Mt 20:15 („závidíš“ = „tvé oko závidí“); Sir 14:8-10

– v. 24-34 – ostrá konfrontace?: „nedělejte si starosti“, „pohleďte na ptáky“, „podívejte se na květiny“, „nepropadněte starostem“, „hledejte Boží království“, „nedělejte si starost kvůli zítřku“

– v. 24 – „nikdo nemůže sloužit [otročit] dvěma pánům“ – vždy budeme otročit, ne „jestli“, ale „komu“

– Mamon – z aramejského „aman“ („důvěřovat“)

– v. 25 – srov. 32 – „nedělejte si starosti“ ne proto, že zaopatření nedůležité, „Otec ví, že ho potřebujete“

– ne výzva k pošetilosti, ale k důvěře; srov. 1. Tim 5:8; srov. Fp 4:6-7

– „jíst“ a „pít“ na mnoha místech, v této formě jen v Mt 6:25, v paralele v L 12(:22 a 29) a v eucharistických pasážích (J 6:53; Zj 19:18); „oblečete“ – jen v L 24:49 (apoštolové oblečeni Duchem, mocí z výsosti); „roucho“ – Pánovo zářící roucho po vzkříšení (Mt 28:3), svatební roucho křesťanů na Boží hostině (Mt 22:11-12) (a falešné křesťanské roucho vlků, Mt 7:15)

– v. 26-30 – argument z menšího na větší

– v. 26-27 – „pohleďte na ptáky“ – vystavte se přirozenému zjevení; srov. ultimátní důkaz v Ř 8:31-32; „loket“ – jedině zde a rozměry Nového Jeruzaléma/Církve (Zj 21:17 a J 21:8)

– v. 28-30 – „podívejte se na lilie“ – znovu, udělejte to (!); Boží dílo velkolepější a nádhernější než lidské (Šalomoun jako vrchol SZ přepychu)

– „pečlivě si všimněte“ lilií: lilie + SZ = Num 8:4 (svícen jako přítomnost Božího Ducha); 1. Kr 7:19, 22, 26 (Boží lid sloupy chrámu a „křestní nádoba“); Ž 45:1; Pís 2:1-2; 6:2-3 (jedinečná láska Boha k Jeho lidu); Oz 14:4b-6 (Bůh se slitovává nad svým lidem a uzdravuje svůj lid);

– „Šalomoun“ – zde, v L 12 a ve Sk 7:47 (kde staví Boží chrám)

– „zítra hodí do pece“ – srov. Ž 90:6

– v. 31-33 – nežeňte se za majetkem, ale „hledejte“ Království; „hledat“ – Mt 6:33; 7:7; 28:5

– srov. Př 8:15-18; 10:3

– „přidáno“ – srov. 27, 33 (jedině v Mt) – my si nedokážeme přidat, Bůh ale ano

– v. 34 – „nedělejte si starost“ – příkaz (!); 6x zde, ještě v Mt 10:19 (srov. 17-20); Bůh věrně zaopatřuje i v soužení a poskytuje vše, co potřebujeme, včetně slov; „dost“ – srov. Mt 10:25 (srov. 24-31), opět ujištění o Otcově péči a zaopatření v soužení, včetně mnoha ozvěn

– a tak: 1. Pt 5:7; Fp 4:6-7