Křest Posledního Adama, Pána Ježíše Krista byl jedinečnou událostí, která má nespočet zásadně důležitých rozměrů. Předkládá nám velkolepé pravdy ohledně Pánova mesiášství, je důležitá pro trojiční teologii, vykresluje nám Pána Ježíše jako Adama začínající nového lidstva a vysvětluje nám zásadní důležitost křesťanského křtu…

Písma opakovaně zdůrazňují důležitost toho, že Mesiáš narozený v Betlémě byl při svém obřezání pojmenován Ježíš. V tomto vyučování se proto zaměřujeme na důležitost toho, pod jakým jménem se Bůh napříč Písma zjevuje – a proč se toto jméno postupem času mění – a proč je tak důležité, abychom dnes znali a uctívali Boha Písem jako Ježíše.

O Slavnosti Narození Páně si připomínáme, že před více než dvěma tisíci lety se v Betlémě narodil Bůh jako Pastýř svého lidu, jako Pastýř, který je ode dnů věčných. A tohoto Pastýře krátce po Jeho narození přišli pozdravit – a poté o Něm hlásat – jiní, menší betlémští pastýři. Proto se zaměříme na Lukášův a Janův záznam Pánova narození a uvidíme, že jsou prodchnuty starozákonními proroctvími a předobrazy a vyzývají nás k věrnému svědectví – až na smrt.

Zkusme si to říct jednou provždy: Vánoce nejsou svátky inkarnace. Bůh Syn se nevtělil v Ježíši Nazaretském při Jeho narození, ale dávno předtím, při Jeho početí. To však nic nemění na důležitosti Vánoc. Je víc než náležité slavit narozeniny Krále králů, a to i přesto – či právě proto – že Bohem v těle byl už dávno předtím. Kdo se tedy vlastně o Vánocích narodil? Co nám Písma říkají o Božím Pomazaném, který se měl narodil z v Betlémě z Panny Marie?

Advent je obdobím očekáváním, obdobím pokání, půstu a modlitby. Nebo jím přinejmenším historicky býval. Je to něco, co je jen historickou tradicí, nebo něčím, co je možné obhájit z Písem? V tomto vyučování se zaměřujeme na tři témata: Na svátky, které nepřikazuje Bible, na půst a na to, co znamená se neustále modlit...