Mesiášská proroctví a předobrazy II

Mesiášská proroctví a předobrazy II

Právě slavíme druhou adventní neděli. To znamená, že se máme zaměřovat se na to, na čem záleží, ztotožňovat se hlouběji s historií našeho lidu, napravovat své životy, umírat sami sobě, přimlouvat se za náš národ a za církev a, tak jako prorokyně Anna, sloužit Bohu posty a modlitbami. A i právě proto bude nápomocné pokračovat v biblických proroctvích a předobrazech Mesiáše, který přišel – a znovu přijde – aby uzdravil celý svět.

Pokračovat ve čtení Mesiášská proroctví a předobrazy II
Mesiášská proroctví a předobrazy I

Mesiášská proroctví a předobrazy I

Advent je časem pokání, sebezapření a modlitby, a přece, zároveň je náležité každou neděli oslavovat a připomínat si příchod Pána Ježíše Krista, jehož dílo a vláda a soud v poslední den jsou vyřešením veškerého zla. Proto se v tomto vyučování zaměříme na nejznámější biblická proroctví a předobrazy Mesiáše od knihy Genesis až zhruba po polovinu knihy Žalmů.

Pokračovat ve čtení Mesiášská proroctví a předobrazy I
Kristus Král a jazyk království

Kristus Král a jazyk království

Církev dnes oslavuje Slavnost Krista Krále. To znamená, že je den, kdy si jakožto křesťané ještě více než kdy jindy připomínáme vládu našeho Pána Ježíše Krista; to, že Mu byla svěřena veškerá autorita na nebi i na zemi – a že naprosto každý má povinnost se Mu podřídit. Tato skutečnost není v Písmu něčím sekundárním; Kristus není Pánovým příjmením, ale Jeho titulem. Pán Ježíš je „Kristus“, neboli Boží Pomazaný Vládce; Pán Ježíš je Ten, který byl před věky určen Bohem, aby vládl světu a aby byl smyslem veškerého stvoření.

Pokračovat ve čtení Kristus Král a jazyk království
Stručný úvod do Adventu

Stručný úvod do Adventu

Advent je předvánočním postním obdobím, které církev slaví už více než patnáct staletí. Je ale náležité toto období dodržovat? Co nám o něm vlastně říká Písmo, co nás Písmo učí o svátcích, které neustanovil Bůh, a co nás učí o půstu? Jsou jen prázdnou lidskou tradicí, nebo jsou něčím hluboce biblickým?

Pokračovat ve čtení Stručný úvod do Adventu
Vedoucí církve III

Vedoucí církve III

Pokračujeme ve vyučování na téma vedoucích v církvi. Už jsme se dívali na starozákonní kontext církevních vedoucích, na novozákonní popis jejich díla, a tak se nyní zaměříme na popis jejich charakteru a vlastností – podíváme se, co nám Písmo říká o tom, jak mají vypadat Kristovi podpastýři.

Pokračovat ve čtení Vedoucí církve III
Reformační Solas

Reformační Solas

V tomto učení se zaměříme na pět ústředních doktrín, které postupem času začaly být používány ke shrnutí reformačních snah: Sola Scriptura, Sola Gratia, Sola Fide, Solus Christus, Soli Deo Gloria. Aneb že Bible je jedinou neomylnou autoritou, která nás učí o spáse jedině Boží milostí, jedině skrze poslušnou víru, jedině v Kristu a pouze a jedině k Boží slávě. Kéž je pro nás povzbuzením nespokojit se jen s těmito hesly, ale usilovat o poznání a žití plné šířky toho, co Písmo vyučuje.

Pokračovat ve čtení Reformační Solas
Vedoucí církve II

Vedoucí církve II

Abychom mohli náležitě pochopit požadavky, které Písmo stanoví pro vedoucí církve, bude nápomocné podívat se, jak nám Písmo předkládá jejich práci, která si tyto vlastnosti a charakteristiky žádá. Vedoucí mají vyučovat, činit z církve přijatelnou oběť před Bohem, jít příkladem, konfrontovat, dohlížet a – samozřejmě – vést v uctívání…

Pokračovat ve čtení Vedoucí církve II
Vedoucí církve I

Vedoucí církve I

V tomto vyučování začínáme systematičtější výklad toho, co Písmo učí o vedoucích Božího lidu. A abychom mohli náležitě pochopit, co nás učí novozákonní Písma, musíme se nejprve zaměřit na úlohu vedoucích ve Starém zákoně, jelikož úřad „starších“ navazuje na mnoho z toho, co Bůh ustanovil ve společenském řádu mojžíšovského Izraele…

Pokračovat ve čtení Vedoucí církve I
Nespoléhejte na člověka (!)

Nespoléhejte na člověka (!)

Vždy, když se blíží volby, je náležité připomenout si, proč nám Písmo přikazuje – ne radí, ne doporučuje, ale přikazuje – ať se nespoléháme na přední muže, neboli (i) na politiky. Ať už se kolem nás v kultuře děje cokoliv, řešením je nespoléhat na člověka (a na lidská řešení), ale na Boha (a Jeho příkazy a zaslíbení), a proto se povzbuzovat ve věrnost v uctívání a v poslušnosti vůči Božím přikázáním. Právě to je totiž způsob, který si Bůh svrchovaně zvolil k proměně společností.

Pokračovat ve čtení Nespoléhejte na člověka (!)
Život víry v soužení

Život víry v soužení

Písmo od nás požaduje odhlédnout od našich okolností a žít vírou – a především, žít vírou tváří v tvář pronásledováním, zradám a nespravedlnostem, se kterými se nevyhnutelně bude zas a znovu setkávat. Žít vírou znamená upínat se k Božím zaslíbením, opírat se o jistotu Boží milující svrchovanosti a konat našim pronásledovatelům dobro (mimo jiné i proto, aby na ně přišel o to horší Boží soud).

Pokračovat ve čtení Život víry v soužení