Církev je Kristovým tělem, skrze které Pán Ježíš Kristus koná a září jako Světlo světa. A tato realita je zásadní pro to, o čem jako křesťané hovoříme, na co myslíme, jak odpouštíme, jak se modlíme… protože to vše se děje v kontextu ústřední války dějin, války Božího království proti Satanově uzurpaci. A, jak nám ukazují evangelia, nestačí pouze potlačit či vyhnat zlo, je třeba ho nahradit poslušnou svatostí.

Kázáno v Karlových Varech 3. 3. 2024.

Poznámky ke kázání:

1. svědek: Epištola: Ef 5:1–14

– v. 1 – „tedy“ – vysvětlení dorůstání do nového lidství; srov. Ef 4:21-24

– „napodobujte“ – pokračování Ef 4:32, jako Boží děti máme napodobovat, jak se k nám Otec zachoval v Synu

– v. 2 – „jako i Kristus miloval nás“, v. 1 o napodobování Otcovy dávající lásky, zde napodobování Synovy sebeobětující lásky

– v. 3-4 – odsouzení smilstva A chamtivosti

– lékem na smilstvo a chamtivost je „vzdávat díky“, nestačí jen odložit, je potřeba nahradit vděkem a spokojeností v Kristu; srov. Žd 13:4-5

– v. 5 – smilstvo, chamtivost, lakomství by nás měly děsit, protože přináší zatracení

– v. 6-7 – nenechte se „svést“

– „syny neposlušnosti“ – srov. Ef 2:2

– v. 8-10 – „jste světlem“ – srov. J 1:4-9, Pán jako příchod Světla, Jeho život je světlo; srov. J 8:12, 9:5; srov. Mt 5:9-16 

– v. 11-14 – nejen nepodílet se na hříchu, ale konfrontovat hřích; 

– v. 14 – pravděpodobně zlomek rané křestní liturgie; „zazáří ti Kristus“ – srov. Iz 60:1-4; povstání ze smrti hříchu a modlářství (Ef 2:1-3)

– Kristem, který tu září, je Církev; srov. Sk 1:1; Církev je Pán Ježíš Kristus konající ve světě; srov. 1. Kor 12:12; srov. Ga 3:16, 14

2. svědek: Evangelium: L 11:14–28

– v. 14 – „a vyháněl“ – spojitost s předchozí pasáží; Pán učí modlitbu Páně, v. 1-5; pokračuje o modlitbě, v. 13+

– v. 14-19 – v.15-17a – „zkoušení“, „znal jejich myšlenky“ – cílený odpor

– v. 17-19 – „Belzebul“ – „Pán much“, pohanský Bůh Ekrónu v 2. Kr 1:2

– v. 20 – buď Pán je satanista, nebo je Boží království realitou 1. století

– „prst Boží“, srov. Ex 8:14-17; tam, kde koná Boží prst a není uznán, přijdou na ty, kdo ho odmítají, mouchy

– v. 21-23 – odkaz do Iz 49:24-25, Pán Ježíš jako Hospodin, který přichází ke svému lidu a osvobozuje ho; srov. L 13:16; Žd 2:14-15

– v. 24-26 – souboj dvou království – Ježíšova a Satanova, a není možné se vzdát Satana bez poddanství Ježíši

– v. 27-28 – „blahoslavený lid, z nějž jsi vzešel“ – důležitější je poslušnost, ne původ; Marie stále požehnaná (oběma způsoby), jelikož „slyší Boží Slovo a zachovává je“, srov. L 1:38, 42